(1) Poselství filmového mýtu: Battlestar Galactica

Příběh seriálu Battlestar Galactica začíná smrtí, setkáním lidstva s útokem nenáviděných umělých Cylonů, stvořených lidmi, kteří v „genocidě“ vyvraždí obyvatelstvo dvanácti kolonií. Někteří uniknou, jejich počet je podstatný, číslo přeživších je po celou dobu jedním se základních předpokladů k novému začátku, je jádrem mýtu o záchraně. Lidé unikají Cylonům, bojují o přežití při nekonečné rutině denních činností nutných k jejich záchraně, musí být také neustále připraveni na boj o holý život, na zradu. Zrcadlo seriálu ukazuje také příběh lidově zatracovaného politikaření, ukazuje pozadí života skutečných lidí, kteří mají jediný úkol navzdory zradě, navzdory neustálého vnitřního i vnějšího tlaku nepřátel vést lidstvo k přežití, hledat a vytyčovat krátkodobé i dlouhodobé cíle a držet se stále touhy k nalezení místa pokoje, ztracené planetě zvané Země, jenž je ztracenou třináctou planetou. V tomto moderním příběhu potkáváme skutečné lidi, s jejich chybami ale také s odvahou, jejich prohrami i nečekanými výhrami, nemůžeme minou i revolucionáře, odboráře, soudce, lékaře, piloty Wiperů a zrádce.

Svět seriálu Battlestar Galactica je naprosto jedinečným „uzavřeným“ světem, porozumět tomuto světu znamená splynou s příběhem, ponořit se do strachu z přežití, prožívat skutečné příběhy skutečných lidí, reagovat na situace, rozčilovat se, hledat kde je pravda v příbězích o zradě, kdo je hoden obdivu a zatracení a v neposlední řadě poznat sama sebe v některé z postav příběhu. Nejvíce mi v hlavě zůstává postava Gaiuse Baltara, pro mě asi nejvíce rozporuplné ale zároveň skrytého proroka celého příběhu, svým způsobem mám rád i další postavy, ale můj vnitřní mýtus je ztotožněn s Gaiusem Baltarem.

Možná by se zdálo, že jsem už vyčerpal to podstatné v seriálu, že už nezbývá nic důležitého. Omyl, byl by to skutečně omyl, hrubý a neskutečně zjednodušený pohled. Co ale tedy zbývá, co si můžeme ještě zapamatovat do naší reality, jaký mýtus je nám tím příběhem předáván? Chci si odpovědět, třesu se na odpověď, těším se na ni. Tím nádherným mýtem, předávaným v celé příběhu je náboženský mýtus nebo filosofie o věčném návratu, věčném opakování. Je ostnem nenechávajícím nás usnout jen na okraji příběhu, je ostnem ukazujícím nám obrovskou inspiraci, kterou mají naši poutníci k Zemi hluboko v duši. Náboženská víra Dvanácti kolonií Kobolu, kterou více či méně vyznávají postavy v seriálu, je polyteistická víra inspirovaná nejvíce řeckou a májskou mytologií, z nichž ukazuje určitou část staré mytologie v důrazu na takzvanou „filozofii věčného návratu“ neboli kruhové plynutí času (známé také jako „věčný návrat“, nebo „věčné opakování“. Nejlépe je to vystiženo ve výroku: „Pokud věříte v Bohy, věříte v kruh času, kde všichni hrajeme své role v příběhu, který se neustále opakuje napříč věčností“. 

To je také mé konečné slovo, můj skrytý pohled na svět, který mě inspiruje a který nemohu jen odsunout do „již viděného“, stále se tedy budu vracet k příběhu Battlestar Galactica, stále budu hledat v inspiraci svůj vlastní jedinečný příběh.